Rodič nikdy nenutí své dítě hrát hokejbal proti jeho vůli. Děti sportují pro vlastní radost a potěšení, nikoli pro naplnění ambicí rodiče.
Rodič ví, že zásady fair-play mají přednost před jakýmkoli vítězstvím. Tento přístup vždy ocení a respektuje.
Rodič nikdy neshazuje výkon svého dítěte hlasitým vyčítáním jeho chyb. Chápe, že dítě se hokejbal teprve učí, a že chyby jsou nedílnou součástí tohoto procesu.
Během tréninku rodič nestojí za mantinelem, pokud to není nezbytné. Pokud není jiné vhodné místo, dítě sleduje, ale nechává trenéry, aby dělali svou práci. Dítě se má naučit být samostatné a stát se součástí týmu. Přítomnost rodiče v těsné blízkosti dítěte během tréninku tomuto vývoji brání.
Absolutně nepřípustné je, aby rodiče během tréninků nebo zápasů vstupovali na hřiště!
Rodič nijak nezasahuje do tréninku ani zápasu. Zcela nepřípustné je pokřikovat na dítě během těchto aktivit.
Rodič výkon dítěte vždy hodnotí přiměřeně jeho schopnostem. Měl by ocenit především snahu, bojovnost a týmovou spolupráci.
Rodič nikdy nekritizuje před dítětem výkonnost jeho spoluhráčů.
Rodič respektuje rozhodčí a nekritizuje jejich práci. Rozhodčí jsou také lidé, kterých je navíc nedostatek, a stejně jako všichni ostatní mohou udělat chybu.
Rodič nesnižuje autoritu trenéra a nenabádá dítě k nerespektování jeho pokynů. Pokud má výhrady k činnosti trenéra, řeší je vždy osobně a bez přítomnosti dítěte.
Rodič dbá na zdraví dítěte. Řádně doléčuje jeho případná zranění nebo nemoci a nikdy nedovolí, aby trénovalo nemocné. O zdravotních komplikacích vždy informuje trenéra.
Rodič pravidelně kontroluje výzbroj a výstroj dítěte. Dbá na jejich plnou funkčnost a čistotu